Obrátka při prsou je technicky specifická a musí splňovat přesná pravidla. Nejdůležitějším z nich je povinnost dotknout se stěny oběma rukama současně.

Při správném provedení by měl plavec připlouvat ke stěně v prodloužené poloze těla, s rukama nataženýma před sebou a boky těsně pod hladinou. Poslední záběr by měl být načasován tak, aby umožnil přirozený a plynulý dotek stěny bez zbytečného zpomalení.

Jakmile se plavec oběma rukama dotkne stěny, dochází k rychlému přetočení. Jedna ruka (většinou ta dominantní) se ihned po doteku pustí a začne sloužit jako osa rotace, zatímco druhá ruka zůstává krátce na stěně a napomáhá stabilitě pohybu.

Současně s tím plavec přitahuje kolena směrem k hrudníku, čímž připravuje nohy na odraz, a zároveň se tělo začne otáčet – nejprve bokem, poté na záda a následně zpět na břicho, aby bylo možné provést odraz ve správné poloze. Celá otočka musí být provedena plynule.

Po přetočení plavec umístí chodidla na stěnu – přirozeně, zhruba na šířku boků – a následuje silný odraz. V této chvíli je tělo napnuté v hydrodynamické poloze, s pažemi nataženými vpřed, jednou dlaní položenou na druhou a hlavou schovanou mezi pažemi. Odraz se provádí na břiše a umožňuje plavci co nejefektivnější průnik vodou.

Krátce po odrazu může plavec provést jeden motýlkový delfínový kop. Tento kop může být zařazen buď bezprostředně po odrazu, nebo až při začátku záběru paží. Následuje podvodní fáze, kdy paže začnou provádět první prsový záběr a zároveň dochází k vynoření hlavy a prvnímu nádechu. Tím se plavec plynule vrací do běžného rytmu prsařského tempa.

Obrátka by měla být provedena co nejrychleji a nejplynuleji, bez zbytečných prodlev. Častými chybami, kterých je třeba se vyvarovat, je například nedostatečně souběžný dotek oběma rukama, příliš dlouhé setrvání na stěně bez návaznosti na pohyb, přetočení přes záda nebo slabý odraz. Dobře zvládnutá obrátka u prsou může výrazně zlepšit celkový čas a plynulost plavání.