Přemýšlíte, jaký správný rytmus nádechu mít při plavání? Na kolikátý kraulový záběr dýchat v závislosti na vzdálenosti? A jak můžete tento prvek ve svém výkonu zlepšit?

Při začátcích s kraulem je vhodné zvládat nádech na obě strany, aby byl člověk variabilnější a byl schopen lépe reagovat v případě dřívějšího nádechu mimo zažité tempo.

Z toho důvodu se tak nejprve trénuje rytmus 3:1, tedy nádech na každý třetí záběr, kdy se strany pravidelně střídají. Po zvládnutí této úvodní fáze dochází k přizpůsobení dle osobních pocitů, ale i s ohledem na plavanou vzdálenost.

Pravidelně plavci přecházejí na rytmus 2:1, čímž se interval mezi nádechy snižuje. I v tomto případě se můžou strany pro nádech střídat, například pravidelně po jednom bazénu, aby tělo nepřetěžovalo jednu konkrétní stranu na úkor té druhé.

Díky častějším nádechům je pak jednodušší zvládnout delší vzdálenosti, aniž by měl člověk problémy s nedostatkem kyslíku. Naopak u kratších tratí, především krátkých sprintů, se dýchání výrazně omezuje, aby se jím plavec nemusel zpomalovat. 

S nácvikem různého rytmu nádechu se můžete setkat i v rámci našich tréninků. Pro ně jsou typické série, kdy postupně prodlužujeme intervaly mezi nádechy – například na tři, pět, sedm a devět temp. Výjimkou však nejsou ani dvouciferné hodnoty či zkouška uplavat bazén bez dechu.

Postupné prodlužování počtu záběrů mezi jednotlivými nádechy učí tělo efektivněji hospodařit s kyslíkem a snižuje paniku spojenou s nedostatkem vzduchu. Lepší kontrola dechu pak umožňuje plavci zůstat uvolněný i v náročnějších situacích, jako jsou dlouhé závody nebo silné vlny.