V plavání se cítíte čím dál lépe a chcete své kvality posunout i zvládnutím nejtěžšího stylu? Pak se u motýlku zaměřte na správné dýchání, které stejně jako u prsou probíhá dopředu. Variabilita ale může nastat u rytmu nádechu, který nejčastěji probíhá na každý či každý druhý záběr.

Velmi důležitou roli při motýlkovém nádechu hraje samotná práce s hlavou. Častou chybou je její přílišné zvedání, což dělá plavání náročnějším. Ideální proto je hlavu při nádechu dostat opravdu jen těsně nad hladinu.

Poté následuje druhá fáze, což je navrácení hlavy zpět do vody. Zde je třeba dávat pozor na to, aby šla hlava pod hladinu dříve než ruce, mezi které by se měla schovat. Pokud by proces proběhl naopak a paže bychom v závěru přenosu dostali do vody dříve než hlavu, došlo by ke zbrzdění a rozhození plynulosti tempa.

Cílem tak je splnit tyto dva požadavky, aby plavání nenarušilo přílišné zvedání se nad vodu, což ještě více vysiluje, a zároveň nedošlo ke zpomalení.

Vhodným cvičením je motýlek bez přenosu paží nad vodou. Během něj je konkrétní zaměření na výjezd hlavy do nádechu, a protože ruce zůstávají vzadu, vede posléze v rámci vlny pohyb zpět do vody právě hlava. Ruce se poté do výchozí pozice vepředu protáhnou pod tělem a celý cyklus lze znovu opakovat.